| 2,381 views Probouzíme se po exkluzivní noci trochu rozlámaní, ale spokojení. Zkoušíme si dát sprchu, ale teče jen studená Jdeme si koupit snídaní, Martin kupuje ještě dva kartony cigaret, aby je doma mohl prodat. Například jedny kamelky tu stojí 1,3 EUR, u nás stojí 76 Kč. Platíme 14 EUR a jedeme do Bosny a Hercegoviny. Z plánu vypouštíme Sarajevo, protože je příliš daleko ve vnitrozemí. Míříme směr Mostar, protože toto město je to nejlepší a již předem tohoto výletu jsme se sem hodně těšili.
Na hranicích s Chorvatskem tvrdneme hodinu, Chorvati jsou fakt brzdy. Po chorvatském pobřeží míříme na Split. Cesta je klikatá a bojíme se jet rychle jednak kvůli pokutám, tak i serpentinám a Topolánkům. Projíždíme krátkým územím Bosny, pak chorvatským a pak zajíždíme již do Bosny do vnitrozemí.
Za hranicemi se jedeme podívat na nekropoli Radimlja. Vypadá to jako větší hřbitov posetý velkými náhrobky s vytesanými bojovníky. Z kamenů vyzařuje něco mytického a pravděpodobně jsou už hodně staré. Celkově se nám to líbí, protože je to něco jiného, než obvykle. Jedeme zpět asi 20 minut na centrální rozbočku a hledáme směr na další památku Pocitejl. Krajina a lidé nám připomínají český venkov. Voní tu hnůj, děti si hrajou (což je vítaná změna oproti krvežíznivým cigánkům v Albánii), každý tu má dům a zahrádku, kde si jezdí v traktoru a na koňských povozech.
Přijíždíme k Pocitejli a jsme opravdu překvapeni, na kopci je hrádek s věží. Na svahu je staré město s mešitou. Uličky jsou zde úzké a malebné. Divíme se, že to není v UNESCU. Došli jsme až ke schodišti a velice strmým stoupáním se blížíme k absolutní vyhlídce na celý komplex. Nahoře je naprosto vymazlený pohled na město osvícené večerním světlem. Krása.
Rychle nasedáme do auta a chceme stihnout třešničku na dortu ještě za světla, další cíl: Mostar. Už kilometry před tímto městem jsou ukazatele na to nejlepší. Parkujeme vykutáleně a zkušeně zadarmo přímo naproti placenému parkovišti, hlídačka je zklamaná, my vysmátí, pokračujeme dál.
Trošku si zacházíme, ale pak nalézáme hlavní ulici. Jdeme na místo, kde je nejlepší pohled na most mostů, otce všech mostů, otce Karlova mostu, matku Golden gate, dědu Nuseláku a babku Brooklyn bridge. Je to legendární most v Mostaru. Zde se zrodilo slovo most.
Most byl za války zničen a před pár lety byl znovu postaven podle dobových náčrtů za použití spadlých trosek, takže most vypadá jako původní a je v UNESCU. Celé město je velice staré a čiší z něj cosi tajemného. Na ulicích je spoustu stánků a leze platit eurem na místo BH marek (1 EUR = 2 BH marky).
Přecházíme most, je velice strmý, ale jsou tam schůdky, tak se to dá. Nedaleko nalézáme restauraci s krásným výhledem na most. K jídlu si dáváme rýži s masem v paprice a cuketě. Jíme i místní chlebo-placku a Martin pije Mostarské pivo. Platíme 13 EUR a jdeme dál. Cestou kupujeme sarajevské pivo na večer. Nejbližší kemp je zpátky v Chorvatsku, takže nám nezbývá nic jiného, než jet zpátky. Bosna a Hercegovina nás velice příjemně překvapila, je to krásná země a lidé jsou cool.
Pokračovat na další den >>
Galerie:
